|
 Astronomical Clock
Historie orloje
Jednou z nejstarších částí orloje jsou mechanický hodinový stroj a astronomický číselník z roku 1410. Stroj vytvořil hodinář Mikuláš z Kadaně pravděpodobně podle návrhu Jana Šindela, který se stal později profesorem matematiky a astronomie na Karlově univerzitě. Pražský orloj byl teprve třetím strojem svého druhu. První orloj byl zkonstruován v Padově v roce 1344. Kamenická výzdoba orloje je pravděpodobně dílem kamenické huti Petra Parléře, která v Čechách působila do roku 1420. V roce 1552 opravoval orloj Jan Táborský. Ten je také autorem zprávy, ve které označuje za tvůrce orloje hodináře Hanuše. To byl ale omyl, který se podařilo odhalit až ve 20. století. V průběhu staletí se orloj mnohokrát zastavil a byl mnohokrát opravován. Pravděpodobně v 17. století byly přidány dřevěné sošky a figury apoštolů a v průběhu velké opravy v letech 1865–1866 ozvučená soška konouta.
Během Pražského povstání v posledních dnech druhé světové války byl orloj těžce poškozen při požáru staroměstské radnice. Po velkém úsilí byl opravený orloj uveden do chodu v roce 1948.
Naposledy byl orloj rekonstruován na podzim 2005, kdy došlo ke zrestaurování soch a spodního kruhu od Josefa Manesa. Dřevěné sochy byly zakryty sítí proti holubům. Dlouhou dobu existovaly spory o tom, kdo vlastně orloj vytvořil. Velmi dlouhou dobu se mělo za to, že orloj vytvořil v roce 1490 hodinář Jan Růže (zvaný také mistr Hanuš) se svým pomocníkem Jakubem Čechem. Pověst hovořila o tom, že Hanuš byl nakonec oslepen, aby již nikdy nemohl postavit podobné hodiny.
 Staroměstský Orloj Astronomický ciferník
Základem orloje je velký, černě orámovaný kruh s barevným pozadím – astroláb. Pozadí astronomického ciferníku představuje Zemi a pohled na oblohu. Modrý kruh ve středu plochy představuje Zemi a horní jasně modrá plocha pozadí je obloha nad horizontem. Černá a červená plocha pak představují tu část oblohy, která je pod horizontem. Během dne se symbol Slunce nachází nad modrou částí a v noci se přesouvá nad černou část. Během svítání nebo soumraku se nachází symbol Slunce nad červenou částí pozadí. V černém poli se symbol Slunce pohybuje během astronomické noci, kdy je Slunce více než osmnáct stupňů pod obzorem. V pražských podmínkách nastávají i dny, kdy se sluneční symbol do černé části vůbec nedostane. Dny, ve kterých astronomická noc vůbec nenastává, jsou zpravidla mezi 1. červnem a 13. červencem.
V levé částí, která představuje východ, jsou nápisy aurora (svítání) a ortus (východ Slunce). V pravé části, která představuje západ, jsou nápisy occasus (západ Slunce) a crepusculum (soumrak).
Zlaté římské číslice na okraji modrého kruhu tvoří ciferník běžného 24hodinového dne a ukazují místní čas. Polední dvanáctka stojí na vrcholu v jasně modrém poli, půlnoční dvanáctka dole v černém poli. Místní čas se řídí časem místního poledníku Nastavený čas ale odpovídá 15. stupni východní délky (středoevropský čas; UT+1), tedy proti lokálnímu času se předchází o 2,3 minuty.
Zahnuté zlaté čáry rozdělují modrou plochu ciferníku na 12 částí a označují tzv. planetní hodiny. Planetární hodina je definována jako 1/12 času mezi východem a západem Slunce. Proto se délka hodiny v průběhu roku mění, stejně tak, jako se mění délka dne během roku. Ukazatelem času je zlatá ruka nebo symbol Slunce.
Bookmark For Later Use, e.g by pressing Ctrl+D!                             
 |
