 Pražské Jaro 1968
Druhá světová válka
Za války bylo z Prahy odsunuto v transportech do koncentračních táborů židovské obyvatelstvo, stejně jako cikánské (tehdejší běžné označení) a další její obyvatelé tzv. „méněcenných ras“. Běžné byly popravy a věznění odpůrců nacistického režimu. Nechvalně proslulou se v této souvislosti stala například úřadovna Gestapa v Pečkově paláci nebo střelnice v Kobylisích.
Škody na pražské zástavbě byly za osvobozování Prahy minimální, k lehkému poškození došlo pouze za bombardování americkými letadly na konci války (věže kláštera v Emauzích) a plánovanou likvidaci už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést. Podle vůle komunistických předáků pražského povstání (Smrkovský) a předem stanovených smluv mezi spojenci z protihitlerovské koalice Prahu musela osvobodit Rudá armáda, zatímco Americká armáda vyčkávala u Plzně. Dříve než sovětská vojska do města dorazila, vypuklo zde 5.května 1945 Pražské květnové povstání, které ukončil 9.května příjezd Rudé armády.
Praha jako hlavní město socialistického
Československa
V únoru 1948 se chopili moci komunisté, plánování a výstavba města začaly probíhat v duchu „socialistického realismu“. Vznikla tak první sídliště (Dvouletky) a později i první panelové sídliště na Petřinách. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojeno dalších celkem více než 60 obcí. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako letiště a hlavní nádraží, začalo se budovat metro a takzvaný ZÁKOS - systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělila Národní muzeum od Václavského náměstí. Pro obyvatele, kteří přicházeli do Prahy z celé republiky, byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z nich je Jižní Město).
Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v
zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické
strany ukončila Sametová revoluce.
 Sametová Revoluce 1989
Praha po sametové revoluci
V pátek 17. listopadu 1989 se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol při pietním aktu na paměť uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Setkání bylo organizováno SSM. Po skončení oficiální části se dav neplánovaně vydal do centra města. Na Národní třídě byla demonstrace natlačena do úzkého prostoru a rozehnána policií, která část demonstrujících zbila obušky.
18. listopadu se po události předchozího dne v divadlech a na vysokých školách začaly organizovat stávkové výbory požadující vyšetření a potrestání osob zodpovědných za brutální zásah, zvláště když se rozšířila fáma o tom, že při zásahu údajně zemřel student Martin Šmíd. Přes víkend chodili lidé zapalovat svíčky na Národní třídu.
19. listopadu bylo v pražském Činoherním klubu založeno Občanské fórum.
Od pondělí 20. listopadu se každý den konaly pokojné demonstrace. V ten den také přineslo první tištěné necenzurované informace oficiální Svobodné slovo (noviny Československé strany socialistické).
25. listopadu Prezident republiky Gustáv Husák udělil amnestii těmto
sedmi politickým vězňům: JUDr. Jánu Čarnogurskému, PhDr. Miroslavu
Kusému, CSc., Jiřímu Rumlovi, Ing. Petru Uhlovi, Rudolfu Zemanovi,
Ivanu Jirousovi, Ivanu Polanskému a amnestován byl taktéž šéfredaktor
časopisu VOKNO František Stárek.
25. listopadu demonstrovalo v Praze kolem 750 000 lidí, jen den předtím jich bylo kolem půl milionu.
 Václav Havel
27. listopadu následovala dvouhodinová generální stávka.
Pod tlakem demonstrací a rozpadu ostatních komunistických režimů se
octla i Komunistická strana Československa. Rostoucí nespokojenost
občanů také přispěla k jejímu rozhodnutí vzdát se mocenského monopolu.
5. prosince začalo odstraňování "železné opony" na hranicích s NSR a Rakouskem.
10. prosince komunistický prezident Gustáv Husák jmenoval první ne
zcela komunistickou vládu od nástupu komunistů k moci v únoru 1948 a
podal demisi.
28. prosince se Alexander Dubček stal předsedou Federálního shromáždění
a 29. prosince byl Václav Havel zvolen prezidentem Československa.
V červnu 1990 proběhly od roku 1946 první demokratické volby, které vedly k nekomunistické vládě.
Bookmark For Later Use, e.g by pressing Ctrl+D!                             
 |
