|
Josefov je městská čtvrť a nejmenší katastrální území Prahy o rozloze 8,81 ha, obklopené Starým Městem. Administrativně je celý Josefov součástí městské části Prahy 1. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město. Roku 1850 pak byl Josefov na základě nového prozatimního obecního zákoníku přičleněn k Praze jako její pátá část a získal současný název. Je pojmenován po Josefu II. synu Marie Terezie, který se v roce 1781 vydáním tolerančního patentu zasloužil o zrovnoprávnění židovského obyvatelstva. Předtím se Židovskému městu říkalo Židovské ghetto.
 Židovský hřbitov
Asanace
Původní Židovské ghetto bylo koncem 80. let 19. stol. coby chudinská čtvrť odsouzeno k „asanaci“. Zda byly pravým důvodem neřešitelné hygienické podmínky „středověké zástavby“, jak se tehdy tvrdilo, či šlo o snahu podnítit nový stavební rozvoj oblasti a získat lukrativní pozemky v centru města, o to dosud historikové vedou spory. Město toužilo spíše po širokých bulvárech vídeňského či pařížského formátu, než po křivolakých středověkých uličkách.
Veřejnou soutěž nakonec vyhrál projekt „Finis Ghetto“ od autorů Alfréda Hurtiga, Matěje Strunce a Jana Hejdy a zrealizován byl v omezené podobě (plánovalo se vybourání skoro celého Starého města). V souvislosti s touto asanací došlo rovněž k menší výměně některých parcel mezi katastry Josefova a Starého Města.
Součástí plánu asanace bylo zbourání všech domů, několika synagog a přebudování systému ulic (jejich srovnání a rozšíření). Zůstalo pouze 6 níže zmíněných synagog, Židovská radnice a Starý židovský hřbitov. Ze zmizelých synagog můžeme uvést např. Velkodvorskou, Cikánovu či Novou. Součástí jiného plánu bylo i vedení dnešní Pařížské ulice z Václavského náměstí skrz Letenskou pláň až k nejvyššímu sněmu. Tento plán nedostal ale podporu od místního obyvatelstva a tak je dnešní Pařížská ulice vedena ze Staroměstského náměstí na Čechův most. Tento plán měl napodobit v Paříži. Např. na Čechově mostě můžeme pozorovat příčné skosení k Letné, což byla příprava na proražení ulice skrz letenskou pláň.
K podobným „asanacím“ došlo i v jiných evropských městech (např. ve Vídni).
Z ghetta se zachovalo málo staveb, mezi nimi židovská radnice a šest synagog: Klausová, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká synagoga.
Další památkou která se dochovala z dob Židovského ghetta je Starý židovský hřbitov.
2. světová válka
Za 2. světové války byli Židé deportováni do koncentračních táborů. Z opuštěného Josefova se stalo skladiště konfiskovaného majetku. Po ukončení války zůstalo mnoho pozůstalosti v rukách Židovského muzea, protože jeho původní majitelé byli zavražděni v koncentračních táborech a židovské muzeum se tak stalo druhým největším židovským muzeem na světě.
Bookmark For Later Use, e.g by pressing Ctrl+D!                             
 |
huren sohn
